PAVEL BOBEK
Píseň pro prázdný sál rok: 1980
album: Zkus se životu dál smát
vydavatel: Panton
autoři: D.McLean, M.Žantovský

Znal jsem jeden hlas
Který byl pro mě hlas
A ještě něco mnohem víc
Zněl všedně, já však dodnes vím
Že chtěl jsem vždycky zpívat s ním
A snažil jsem se chápat, co chce říct
Ten zpěvák, jenž už leží v hrobě
Byl z nejslavnějších ve své době
Každý jeho jméno znal
A kdekdo tvrdil, že je král
Dnes už dávno v zapomnění pad
Vždyť takový je věcí řád
Však já se prvně přestal smát
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál

Osmnáct nám bylo let
My mysleli, že známe svět
A zatím svět nás nechtěl znát
My věřili jsme v Rock’n’roll
A jenom on byl pro nás vzor
A ten, kdo netančil, musel zpívat nebo hrát
My nevěděli kdo byl Broost
A jak dlouho musí cedr růst
A kde je velký vůz
Ale každý znal Rhythm and Blues
Byli jsme velký indiánský kmen
A on byl náčelníkem v něm
Ale z toho všeho zbyl jen sen
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál

A potom každý na svou vlastní pěst
Se brodil blátem velkoměst
A hledal svojí vlastní tvář
A když jsme si znovu dali sraz
Měl leckdo z nás už šedý vlas
A kdejaký ten idol ztratil zář
A leckdo z nás už začal pít
A někdo měl už navždy klid
A jiný už se vzdal
Jenom ta hudba hrála dál
Však na sedadla klesal prach
A z opony čpěl plísně pach
A všude vládl divný strach
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál

Pak každý z nás svou roli hrál
Někdo víc dával, jiný bral
Ale nikdo nechtěl spokojit se s málem
Každý zkoušel jinou lest
V té generaci velkých gest
Aby jak on byl jednou Rock’n’rollu králem
A v divadle už čekal dav
Pět tisíc těl a dvacet hlav
Když náhle došla zpráva
Že král se trůnu vzdává
A jako když příval řeky strhne břeh
Tak najednou měl každý spěch
Jen hudbě náhle došel dech
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál

Světla začla rudě žhnout
Pak vůbec zhasla, došel proud
A zdálo se, že svět se stmívá
Každý kdo zůstal, jaksi ztich
Jen zcela vzadu někdo kých
Když v tom zaslechli jsme, že kdosi tiše zpívá
Pak zazněl gong a vešel král
Svým podpatkem všem rytmus dal
Kdo neznal ten beat
Ten mohl klidně domů jít
My nevěděli, kdy začal hrát
Zda máme plakat či se smát
Ale na duši nám padl chlad
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál

Na pozdrav nám všem krátce kýv
A řek: "Vše je jiné nežli dřív
A nač se proto vzdávat"
My všichni ušli svůj snad díl
A cesta je lepší nežli cíl
A Rock’n’roll je větší nežli sláva
Pak dveře klaply, ztichnul sál
Kdosi řek: "Ať žije král!"
A všichni začli zpívat
Už nebylo co skrývat
A zmizel sníh a zmizel mráz
A zmizel prostor a zmizel čas
A my všichni náhle našli hlas
V ten den, kdy vstoupil král

On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál
Opuštěných písní se bál
On dál hrál jen pro prázdný sál
A zpíval, že vždy míval všechno, co si kdy přál
Neměl žádný spěch hnát se kam vítr vál
Jenom opuštěných písní se bál