VÍTĚZSLAV VÁVRA
To se mi snad zdá

Kdopak můře změřit délku dní, kdy jsme se znali
Kdopak může zvážit zklamání, když přišel on
Ale tohle všechno přece jen čas léty vzdálil
O to mnohem víc mě překvapil dnes telefon

To se mi snad jen zdá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
To, co mi povídá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
Že když se někdy vdá
Jediné přání má, má, má
To se mi snad jen zdá
Že to musím být já, já, já
Právě já

Snad bych poslouchal to rád, když nám bývalo dvacet
Tenkrát stačil úsměv jediný, já nechtěl víc
Ale dneska nevím, proč bych měl se zpátky vracet
Dneska vlastně ani nevím, co jí mám na to říct

To se mi snad jen zdá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
To, co mi povídá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
Že když se někdy vdá
Jediné přání má, má, má
To se mi snad jen zdá
Že to musím být já, já, já
Právě já

To se mi snad jen zdá
Jestli to přání má, má, má
Ať se ho rychle vzdá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
Za co mě vůbec má
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
Ať už nepovídá
To se mi snad jen zdá, zdá, zdá
Pouze zdá