KAREL KRYL
Martina rok: 1986
album: Dopisy
vydavatel: Saturn / HAPPY
autoři: K.Kryl

V obálce džbán a květina
A list, v němž ptá se Martina
Jak chutná chleba
Co jím, když země vymetám
A proč jsem tady a ne tam
Kde je mne třeba

Smažím si vejce na špeku
A ač je očím do breku
Ústa se smějí
Když nad otázkou přemítám
Proč nejsem tady ani tam
Kde prý mne chtějí

Smět sedět vedle Martiny
A píti suché Martini
K mokrému masu
Sotva bych asi uznával
To, co jsem doma zpívával
Za starých časů

Ošlehán vichry větráků
Měl bych už kolem metráku
Tak, jak se sluší
A kromě piva v žejdlíku
Měl bych i bachor z knedlíků
A tučnou duši

Ač je to jenom dvě stě kilometrů
Nebo ještě blíže
A zbývá už jen duše k proclení
Na politickém barometru
Setrvalá níže
A dokud trvá, svět se nezmění

Kdybych chtěl zajet k Martině
Snad bych pak dělal v Martině
Holoubky míru
Nebo bych bydlel v Záluží
A doma z vody z kaluží
Vyráběl síru

A snad bych, věru, na to dbal
A chodil řváti na fotbal
To kvůli hlasu
V putyce zpíval s čundráky
A rumem léčil mindráky
Z absence pasu

Kdybych chtěl líbat Martinu
Dal bych svou páteř za třtinu
Ohnutou větrem
Trávil si život schůzemi
A večer brblal v přízemí
Nad Černým Petrem

Nosil bych hesla v zástupu
A třeba stavěl chalupu
A kradl cihly
Koupil bych láhev stoličné
A z jedné sklínky hořčičné
Bychom si přihli

Ač je to jenom dvě stě kilometrů
Nebo ještě blíže
A zbývá už jen duše k proclení
Na politickém barometru
Setrvalá níže
A dokud trvá, svět se nezmění

Kdybych chtěl mluvit s Martinou
Plet bych si bukvy s latinou
A knutu s žezlem
Měnil bych pravdu ve lhaní
V častušku hudbu varhanní
Plet dobro se zlem

Dbal místo snění konzumu
Nabádal děti k rozumu
Z prospěchu podlý
Žil pěkně vprostřed ohrady
A zdobil okna, výklady
A vzýval modly

Snad moh bych najít v Martině
Přítele ve zlé hodině
Kdy člověk zoufá
Jenž uspí v stínu borovic
A ví, že chlap chce skoro víc
Nežli si troufá

Obalí trny sametem
V náruči skryje před světem
Horečku zchladí
Má cit i rozum člověčí
A dá ti pocit bezpečí
Když všichni zradí

Ač je to jenom dvě stě kilometrů
Nebo ještě blíže
A zbývá už jen duše k proclení
Na politickém barometru
Setrvalá níže
A dokud trvá, svět se nezmění

Svět dává nerad, Martino
Zadarmo nebo lacino
Však poznáš s lety
Že čas i kámen rozhlodá
A poušť když jednou zřídlo dá
Rozkvetou květy

Až svět mne steskem obklopí
Dám si tvou kytku do klopy
Jak kážou mravy
Po vzoru starých Habánů
Připiju vínem ze džbánu
Na tvoje zdraví

Ač je to jenom dvě stě kilometrů
Nebo ještě blíže
A zbývá už jen duše k proclení
Na politickém barometru
Setrvalá níže
A dokud trvá, svět se nezmění

Ač je to jenom dvě stě kilometrů
Nebo ještě blíže
A zbývá už jen duše k proclení
Na politickém barometru
Setrvalá níže
A dokud trvá, svět se nezmění...