Právě na BLANÍKU :
 
 
Právě hraje:
 

MILUJEME PIVO!

My Češi máme spoustu různých zájmů a koníčků...

Někdo je vášnivý rybář, někdo myslivec, někdo skvělý kuchař, jiný hraje fotbal, no a někdo si nejraději někam zaleze s oblíbenou knížkou.

Přesto máme něco společného - MILUJEME PIVO:-)!

Právě my jsme skuteční pivní šampioni a nemají na nás ani Němci, Belgičani nebo Dánové...

České pivo nám závidí celý svět! A právě pivu bude u nás na BLANÍKU věnován náš zbrusu nový jarní seriál. Pivo pijeme rádi, ale víte, že je s ním spojena i spousta zajímavostí a kuriozit? Pojďte si o tom s námi popovídat!

Připijeme si s vámi ve vaší oblíbené hospůdce - ochutnáme pivní zmrzlinu - užijeme si pohodlí pivních lázní - anebo poznáme tajemství pivní kosmetiky. Ale zajímavých témat, která souvisí s naším národním nápojem, je samozřejmě mnohem víc. A my si o tom všem budeme s vámi povídat.

Jsme Rádio BLANÍK - Milujeme pivo a milujeme Česko!



Videoreportáže:



Další díly:

S Blaníky na pivu
Pivní expert Petr Brožík
Pivovar Staropramen

Rekordmanka v pití piva
Pivní lázně
Pivní sběratelství



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Radler

Co je to Radler, to dneska už kde kdo ví, pro někoho letní osvěžení, pro někoho výborný kompromis mezi limonádou a pivem. Kde se ale nápad na tento druh nápoje narodil?

„Původ radleru je v Německu nebo v Rakousku, už podle toho názvu, že jo, Radler je cyklista a v podstatě to byl nápad, že se míchala limonáda s pivem, ve své podstatě, kvůli tomu, aby se zředilo to pivo pro ty cyklisty, kteří ho požívali a aby bylo lehčí, aby tak netěžkly nohy. Takže takhle vznikla myšlenka toho radleru“ A ta myšlenka je opravdu prapůvodní, protože pochází z dob, kdy se ještě alkohol ani za řídítky bicyklů neřešil. To nám prozradil mluvčí jednoho z našich pivovarů Jiří Hauptmann, a tak jsme se ho i zeptali, jak si tento druh nápoje stojí v oblibě dnes. „Ten boom těch radlerů už je za námi, jeden čas byl opravdu silný, ale zhruba před tím rokem začal klesat a teď k nám řekněme přichází vlna, abych řekl obliby směrem k ciderům“

 A pokud si řikáte, že jste slovo cider už někde slyšeli, tak vězte, že se ve skutečnosti nejedná ani o pivo, ani o víno, ale o zkvašený jablečný mošt s různým obsahem alkoholu, takže na zdraví!

Zelené pivo

Myšlenka na zelené pivo vznikla před jedenácti lety v jednom z místních brněnských pivovarů a my jsme se jeho manažerky Zdeňky Mindlové zeptali, co konkrétně tvoří jeho zelenou barvu.
Zelené pivo má svou tradiční recepturu a barva zeleného piva je dána kombinací bylinného výluhu a likéru a v rámci toho likéru je mimo jiné i barvivo“

 Pro mnohé z nás je pití zeleného moku zvědavost, nebo na druhou stranu někteří zařeknutí pijáci, se ho ani raději nedotknou, co ale symbolizuje tento produkt přímo pro ty, kteří se na jeho výrobě podílí?
Pro nás zelené pivo je prostě oslava příchodu jara a krásná první příležitost si dát i škopek ideálně venku, záleží na tom, kdy ty Velikonoce jsou, takže my to bereme jako příležitost, dát si tenhle unikátní speciál“

Na barvě zkrátka tentokrát záleží - takže na zdraví! 

Chmelová brigáda

Jezdili jste na chmel? Pokud patříte ke generaci, která musela jezdit povinně, pak je odpověď jasná, dnes už se jezdí na chmelnice brigádničit dobrovolně. Stále ale existují lidé, kteří nevědí, jaký je rozdíl mezi jarní a letní chmelovou brigádou, ten nám prozradila majitelka jedné z firem, která zprostředkovává práce na chmelnicích Dagmar Urbancová.
 „Na jaře je podstatně větší náročnost ruční práce. Na jarní chmel my posíláme středoškoláky a vysokoškoláky, moc tam nenajdete techniku, jedině snad na plošinách, když se zavěšuje drátek a všechno ostatní, opravdu i zapichování i zavádění je ruční práce. Na letní sklizni naopak techniku uvidíte všude, sušárny, solery, česačky, takže tam brigádníci obsluhují tuto techniku“

Taková jarní brigáda se pak pohybuje od 6ti do 14ti dnů a ti nejšikovnější si mohou přivydělat klidně až dvanáct tisíc korun. Takže až budete sedět před půllitrem, vzpomeňte na ty všechny, kteří Vám tento mok tvrdou prací připravili. Na zdraví!

Výroba piva

Pivo je produkt, který při výrobě potřebuje péči a u jeho vzniku je samozřejmě spousta lidí. Jaký je ale rozdíl v jejich počtu, kdybychom porovnávali například minipivovar s tím větším? Na to nám opověděl sládek, malého svitavského pivovaru (Na Kopečku) Jiří Karlík, který si prošel i nejedním z těch nevětších pivovarů u nás.
Ona ta výroba je specifická, na malém pivovaru jsou to třeba jeden až tři lidé a na velkém pivovarů je to jeden člověk třeba až na čtyři až pět tisíc hektolitrů vyrobeného piva, takže to jsou takovéto hodnoty“

A samozřejmě, že hotové pivo není z hodiny na hodinu, takže nezbývalo se taktéž zeptat - jak dlouho vlastně takový proces jeho výroby trvá.
 Můžeme se bavit o různých typech piva, buďto je to pivo výčepní, nebo svrchně kvašené, nebo ležák českého typu, když se budeme bavit o ležáku českého typu, tak ta výroba trvá zhruba přibližně šest týdnů až dva měsíce“

Takže nezbývá než - na zdraví!

Český chmel

České pivo, že je světové, to je známá věc, ale proč to tak je? Velkou měrou se na tom samozřejmě podílí český chmel. Za jednu z nejkvalitnějších českých odrůd se považuje ta s názvem Žatecký poloraný červeňák, proč patří mezi ty top chmele, to nám vysvětlil tajemník svazu pěstitelů chmele České republiky Michal Kovařík.
Je to samozřejmě dáno i místem, kde roste a jedinečnými vlastnostmi nebo klimatickými podmínkami, té naší lokality, což je Žatecko, Rakovnicko, Úštěk a Tršice na Moravě“

 Svůj podíl na výrobě piva má ale nejen u nás, za kvalitu se ovšem platí a tak je zcela běžné, že je po něm i velká zahraniční poptávka, kam se tedy vyváží?
Do ciziny se vyváží do několika desítek států každoročně, jsou to různé zajímavé státy i jako Lesotho, Zimbabwe, ale dominantní v poslední době je asijský trh“

Čili, hnedka jak navštívíte třeba právě Lesotho, neváhejte se zeptat! :)

Pivovary na českých školách

Před deseti roky vznikl na České zemědělské univerzitě v Praze malý pivovar. Tamní absolventi se tam ale neučí primárně, jak se pivo vaří, protože pivovárek spadá pod technickou fakultu. Více nám u a tak více nám už prozradil místní sládek Ladislav Chládek.
„Ti naši absolventi mohou projektovat jak malé restaurační závody, tak střední a velké pivovary, je tu předmět vaření piva českého typu, takže tady se seznámí s tou základní technologií a potom mohou ten závod vyprojektovat, protože znají přibližně ty velikosti nádob, průměry potrubí, průtoky a tak dále“

Spojení školy či univerzity a pivovaru, není úplně běžné, ale rozhodně ani zcela výjimečné, dalšími takovými pivovary se u nás může pochlubit i Vysoká škola chemických technologií v Praze a Mendelova univerzita v Brně, ty obě mají hnedle po dvou pivovarech a jedním pak ještě disponují. Vysoká škola Báňská v Ostravě a střední Podskalská průmyslová škola v Praze.

Zkrátka pivo a studium, to k sobě odjakživa patřilo...

Jak se stát sládkem

V sousedním Německu existují vysoké školy, na kterých se studuje přímo pivovarnictví, a studenti se na ně hlásí v drtivé většině s jasným cílem - stát se jednou sládkem. To u nás, když se někdo chce sládkem stát, tak nejčastěji volí cestu přes Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Čím vším si ale musí projít, než se k vysněnému povolání dopracují? To nám pověděl vedoucí ústavu Biotechnologie Jan Masák. „Musí absolvovat všechny všeobecné předměty od matematiky, obecné anorganické chemie, fyzikální chemie, biochemie, mikrobiologie a tak dále a on vlastně si vybírá až v těch posledních dvou letech speciální předměty, které jsou důležité pro to, aby mohl dělat toho sládka“

Absolventi se nemusejí stát ale pouze sládky, v budoucnu se totiž mohou ujmout i jiných pivovarských funkcí výrobně technického charakteru. Studium trvá pět let a ročně sladařské nebo právě pivovarské zaměření absolvuje v průměru osm až deset studentů.

Takže až půjdete večer na jedno, tak na zdraví a především - na sládky!

Kdo všechno se podílí na výrobě piva

Kdo je sládek asi každý ví, ten má sice veledůležitou funkci, ale sám by například ve středně velkém pivovaru, čítajícím 70 lidí, jen tak nic nezmohl. Jeden takový stojí už přes 462 let v malé obci u Turnova jménem Svijany a jací další lidé na výrobu dohlíží, nám pověděl právě zdejší vrchní sládek Petr Menšík.
Jsou tady sládci, což jsou lidé, kteří jsou k ruce hlavnímu sládkovi a jsou to vlastně lidé, kteří řídí jednotlivé úseky, jako varnu, spilku, sklep, stáčírny, je tu nějaký technolog, který má laboratoř, kontroluje průběh výroby a má k tomu laboratoř s laboranty nebo laborantkami, které kontrolují provozní hodnoty“

Pivo je ale i velké řemeslo a obzvlášť takovéto řemeslo se musí dělat pořádně, takže záleží i na člověku, který musí dobře umýt káď, umýt tank, záleží na lidech, kteří pivo filtrují, či přepouští. Na cestě zrodu piva zkrátka visí tíha odpovědnosti na každém stejně a kdyby jeden člověk udělal svou práci špatně, na výsledné chuti se to záhy objeví.

Takže na  zdraví!

Nejstarší známý pivovar v Čechách

Nejstarší známý pivovar v Čechách je pevně spjatý s Břevnovským klášterem v Praze, který byl založen už v roce 993 druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.

Více nám o historii tohoto místa pověděl ředitel dnešního Břevnovského pivovaru Petr Janík.
Tady to vlastně vzniklo tak, že pivo patřilo k tradici vaření v klášterech. Pivo ve středověku bylo bráno jako potravina, nikoliv jako alkoholický nápoj. V klášteře bylo kromě mnichů i spousta čeledi, jelikož tam bývalo hospodářství. Klášter je všechny živil, proto pro ně vařili pivo, no a to už v té kuchyni nešlo v nějakém kotlíku, tak museli mít něco jako pivovar“ 

Kde zcela přesně pivovar byl a jak vypadal, se dnes už neví, jelikož za husitských válek byl klášter srovnán se zemí. Stále se však zhruba ví, jak pivo vznikalo. „Ta technologie výroby piva je vlastně velmi podobná té základní, kterou známe už od doby Mezopotámie. Základní atributy a základní stupně té výroby by měly být stejné jako dneska“ 

Ve své historii byl tento pivovar několikrát obnovován a opravován, ale objekt byl nakonec zbourán při rozšiřování výpadové silnice na Karlovy Vary, dnešní Patočkovy ulice.

Jak se k nám pivo dostalo?

Odkud k nám přišel zlatavý mok, který Češi na počet obyvatel znají a ovládají nejlépe na celém světě?

To a ještě něco víc nám prozradil vedoucí z Muzea piva v Praze Kryštof Paleta. „Na české území se pivo dostalo společně s keltskými kmeny, někdy ve 4. stol. př. n. l. Od té doby potom samozřejmě tu nějaké povědomí o kvašení bylo, ale za první pivovar se považuje Břevnovský klášter, který byl založen v 10. století. Zde údajně mniši vařili pivo, takže tam asi sahá historie našeho pivovarnictví“ 

Nicméně toto muzeum nabídne návštěvníkům i kromě nejrůznějších ochutnávek a přednášek o pivní minulosti také dvě hospody k ochutnávání piva, a to doslova historické! „Jedna je z dob první republiky, kdy byla zlatá éra českého pivovarnictví, a druhá je nasimulovaná tak, aby vypadala jako za dob socialismu“ 

Takže pokud se budete chtít dostat časem trochu zpátky, s pomocí piva to půjde snáz! 

PIVEX

Pivex je jedna ze dvou našich největších degustačních soutěží u nás. Ta druhá se jmenuje České pivo a organizuje ji Český svaz pivovarů a sladoven.

Toto je ale zkrátka jeden z těch nejznámějších ochutnávacích festivalů, kde se každoročně zjišťuje, které že pivo je vlastně to nejlepší. Rozdělení soutěží a kategorií nám přiblížil právě manažer soutěží Pivex Richard Morávek. „Letos proběhl 24. ročník soutěže lahvových piv, která probíhá v kategoriích světlý ležák, světlé výčepní, tmavá piva, míchaná piva a nealkopiva. Soutěž sudových piv, která je ojedinělá v celé ČR, byla letos potřetí. Tam jsou jen dvě kategorie - světlé výčepní pivo a světlý ležák“ 

Kdysi probíhala soutěž dvoukolově v Brně a Praze. Nyní se trvaleji usadila právě v prvně jmenovaném městě. 
Co ale vlastně výhra v této kategorii znamená a jak s ní mohou vítězné pivovary naložit? „Je to prestižní značka, protože dvacet čtyři ročníků už je hodně, takže je to spíše o prestiži pro pivovary. Každý oceněný pivovar má možnost ten rok používat označení, že je vítězem zlatého poháru Pivex pro ten daný ročník. Je pak samozřejmě na každém pivovaru, jak to marketingově a mediálně uchopí“ 

V naší zemi je nyní více jak 300 minipivovarů a i ty mohou za finančně zvýhodněných podmínek soutěžit jak v kategorii sudových, tak i lahvových piv.




zpět
PLACENÁ INZERCE
O nás:
Rádio     Ti, které slyšíte      Redakce      Kde nás naladíte        Tiskové zprávy       
Kontakty:
Rádio BLANÍK      Studio      Moderátoři      Písničky na přání      Facebook     

Informace o zpracování osobních údajů
© 2018 Rádio BLANÍK – pohodové české rádio, www.radioblanik.cz, všechna práva vyhrazena
kontakt: Rádio BLANÍK, poštovní přihrádka 8, 251 64 Mnichovice
tel. studio: 800 109 109, dopravní linka: 603 11 71 71, recepce: 323 641 990, e-mail: info@radioblanik.cz
Obchodní zastoupení: RADIOHOUSE