Právě na BLANÍKU :
 
 
Právě hraje:
 

Na BLANÍKU jsme přivítali skupinu Chinaski!

Skupina Chinaski vydala desku Love songs. Posluchači Rádia BLANÍK ji mohli získat o víkendu 1. a 2. prosince 2018. Od frontmana Michala Malátného se dozvěděli, jak to kapele funguje v nové sestavě.

Michale, jak se máte?
Mám se dobře. Máme s kapelou hodně práce, takže jsem spokojený.

V prosinci budete hrát tři koncerty za sebou v Praze. Je to těžké, vyprodat třikrát za sebou Prahu?
Mně to nepřišlo moc těžké. Lístky se vyprodaly rychle. Koncerty hrajeme dvakrát v Lucerně a jednou ve Foru Karlín.

A kromě Prahy se vydáte do konce roku ještě někam?
Budeme hrát v Třebíči, v Děčíně, hráli jsme v Chotěboři a tam mi úplně odešel hlas. To se mi ještě nestalo. Vyšel jsem na jeviště, řekl jsem dobrý den a to bylo všechno. Takže tam máme zamluvený náhradní termín. Pak nás čeká Praha. Do Lucerny se moc těším. To je taková naše domovská scéna. Tam už jsme odehráli asi sto koncertů.

Chinaski teď hrají jako o život. Baví vás to ještě?
To je to jediný, co mě opravdu ještě baví. Cestování je příšerný, ale koncerty jsou skvělý. Navíc mám nový lidi v kapele, takže můžu na lidi křičet svoje melodie a texty, to mě moc těší.

Zmínil jste dlouhé cesty na koncerty. Teď v nové sestavě už jezdíte na koncerty společně? Už to nejsou dvě auta?
Ano, jezdíme všichni pohromadě. Zrovna jsme si říkali, že si pořídíme na příští rok nový auto. Na cestách jsme pořád, tak abychom se tam mohli občas i vyspat.

Už rok má skupina Chinaski jinou sestavu a jsou to samá muzikantská esa. Jak k vám kluci zapadli?
Fantasticky nám to funguje. Muzikantů je spousta. Lidí, kteří umí skvěle hrát je hodně, ale vy si jako kapela musíte sednout i lidsky. I v čase mimo pódium. My s klukama třeba odehrajeme dvouhodinový koncert, pak sedíme v šatně, hrajeme na španělky a zpíváme písničky od skupiny Olympic, Johnnyho Cashe a skládáme nové písničky. Je to skvělý. Cítím se, jak kdybych se znovu narodil.

Už jste byl za ten rok s někým z bývalých členů skupiny Chinaski na pivu?
Ještě ne. Pořád je to ještě všechno čerstvý.

Ta změna musela přinést asi ohromný mediální tlak?
Mě to hodně překvapilo. Vůbec jsem nečekal, že informace o personální změně v kapele Chinaski proběhne večer v hlavních zprávách v televizi. Netušil jsem, že to bude veřejnost tolik zajímat. Přitom kapela není vězení, ani sociální ústav. Je normální, že občas dochází ke změnám. My jsme tu změnu po sedmnácti letech potřebovali. Už nám to nefungovalo, nemělo to potřebnou energii a hráli jsme jenom pro peníze. A já si už v pubertě slíbil, že nikdy nebudu dělat něco jen pro peníze.

Kolik už jste toho s novou sestavou odehráli?
V nové sestavě máme za sebou 75 koncertů, sehráli jsme se a funguje nám to skvěle.

Nechybí vám někdy na pódiu ty vaše pověstné dechové nástroje?
Hudebně ne. Občas se mi stýská po klukách, protože jsme si prožili spoustu krásných věcí, vydali dost desek. Zasteskne se mi lidsky, ale hudebně mi to tam nechybí.

Na BLANÍKU rozdáváme posluchačům novou kompilaci nazvanou Love Songs. Jsou tam nějaké nové písničky?
Nová písnička tam není. To si schováváme až na příští rok.

Je něco, co písničky na albu spojuje?
Název napovídá, že se jedná o písničky o lásce. Zlí jazykové tvrdí, že my zpíváme jenom o lásce, ale to není pravda. Já o lásce píšu texty hodně a rád, protože je to zásadní téma. Ale není pravda, že na jiná témata písničky neskládáme.

Když píšete novou písničku, víte už dopředu, že to bude hit?
To člověk dopředu nikdy nepozná. Já si to netroufnu. Natočili jsme písničky, o kterých jsem si myslel, že budou hity a neštěkl po nich ani pes. A pak na druhou stranu třeba Klára nebo Víno byly písničky do počtu na desce. Taková vata. Říkal jsem si, snad nám to lidi odpustí. A byly z toho hity.

Letos uplynulo 10 let od smrti Pavla Grohmana. Pořád ještě si na něj vzpomenete každý den?
Každý den už ne. Ale dobrých pět let po té tragédii jsem na něj myslel den co den. Často s ním řeším některá rozhodnutí. Přemýšlím, co by na to řekl. My jsme spolu hráli od páté třídy základní školy. Všechno jsme se naučili spolu. Proto mě dodnes ovlivňuje.

Pomalu se blíží Vánoce. Máte je rád?
Mám rád vánoční zvyky. Krájíme jablka, lijeme olovo. Vánoce slavíme doma, ale snad nám to Ježíšek promine, ale my je máme vždy o den dřív. Štědrý den máme 23. prosince, abychom další den mohli koukat na pohádky, užívat si nových dárků a té skvělé atmosféry. Další den pak jedeme za rodinou. Mně bylo vždycky líto, že proběhl Štědrý večer, druhý den ráno jsme hned skočili do auta a spolu jsme si Vánoce moc neužili.

Kdy natočíte v nové sestavě desku?
Měli bychom se sejít v květnu. Budeme točit na ostrově Santorini v Řecku, kde je prý skvělý studio. Druhou půlku desky natočíme přes léto v Londýně a vyjít by měla v září.

Na albu s vámi bude pracovat věhlasný britský producent Sasha Skarbek. Těšíte se na to?
Těším se moc. Začal jsem dokonce kvůli této spolupráci chodit na angličtinu, protože anglicky mluvím špatně. Já jsem Husákovo dítě, takže mluvím dobře rusky. Když už mám možnost pracovat s tak skvělými lidmi, tak se s nimi musím domluvit, abych jim mohl říct, co vlastně chci.

Na kolik vlastně hrajete nástrojů?
Jsem samouk. Hraju na kytaru a piano.

Vznikla nějaká písnička skupiny Chinaski na piano?
Napsal jsem na piano spoustu písní. Já mám doma sbírku písní od Beatles, které mám strašně rád a občas si od nich přehrávám na piano písničky, protože mají krásné hudební harmonie. Ale jak jsem zmínil, jsem samouk, takže občas sáhnu vedle. A díky tomu se mi podaří vymyslet něco nového. To už se mi stalo několikrát.

Co divadlo? Hrajete teď něco?
Hraju v představení Kleopatra s Jitkou Čvančarovou v divadle Ta Fantastika. Je to hodně progresivní, ale baví mě to.

A hrajete v Semaforu něco nového?

Nastoupil jsem do legendární Kytice. Když na tomto představení byli mí rodiče v 80. letech, přijeli nadšení. Je to vlastně pro mé rodiče satisfakce, protože se dlouho nemohli smířit s tím, že nehraju v divadle, ale jen v kapele. Teď mi snad už odpustili.

Jsou nějaké české kapely, které máte vyloženě rád?
Ze všech kapel mám nejraději Buty a Lucii. Deska Černý kočky mokrý žáby a Větší než malé množství lásky pokládám za nejlepší rockový desky. A nedávno jsem se byl na Lucii podívat a hraje jim to dobře. Taky mám rád Michala Hrůzu. S tím se znám spoustu let. Líbí se mi jeho poetika.

Co příští rok? Budete zase hrát jako o život?
Příští rok toho tolik nebude. My jsme letos hodně koncertovali, abychom se sehráli a fanoušci věděli, že se Chinaski nerozpadli. Letos toho bude míň, budeme pracovat na nové desce. Pak vyjedeme na turné, ale mám pocit, že dohoda zní, že vyrazíme až v roce 2020.

Chinaski, to je vlastně pořád rokenrol. Kolik už jste rozmlátili hotelových pokojů?
Jenom jeden. To jsme se ještě nejmenovali Chinaski, ale Starý hadry. Rozmlátili jsme pokoj v jižních Čechách, na Lipně. Od té doby už ne.

Hrajete radši v klubech nebo na stadionech?
Mám radši kluby a kulturáky. Tisíc, maximálně 1500 lidí. Na tom jsme vyrostli. Radši budu hrát čtyřikrát ve Foru Karlín než jednou v O2 Areně.

Ale taková O2 Aréna je prestižnější, ne?
Nechci se zúčastňovat soutěží, kdo vyprodá víckrát O2 Arénu. Lucie jí teď vyprodala třikrát. Leoš Mareš jí také chce třikrát vyprodat. Vsadím se, že Krajčo jí bude chtít vyprodat čtyřikrát. Tohle není nic pro mě. Radši hraju v Lucerně. Tam to mám hodně rád.

Děkujeme za rozhovor.



zpět
PLACENÁ INZERCE
O nás:
Rádio     Ti, které slyšíte      Redakce      Kde nás naladíte        Tiskové zprávy       
Kontakty:
Rádio BLANÍK      Studio      Moderátoři      Písničky na přání      Facebook     

Informace o zpracování osobních údajů
© 2018 Rádio BLANÍK – pohodové české rádio, www.radioblanik.cz, všechna práva vyhrazena
kontakt: Rádio BLANÍK, poštovní přihrádka 8, 251 64 Mnichovice
tel. studio: 800 109 109, dopravní linka: 603 11 71 71, recepce: 323 641 990, e-mail: info@radioblanik.cz
Obchodní zastoupení: RADIOHOUSE