Právě na BLANÍKU :
 
 
Právě hraje:
 

Na BLANÍKU jsme přivítali Jakuba Smolíka

Jakub Smolík byl hostem Rádia BLANÍK o víkendu 8. a 9. prosince 2018. Prozradil posluchačům, proč jsou jeho koncerty plné emocí a jak se těší na Vánoce.

Jakube, vydal jste novou desku. Co byste nám o ní řekl?
Splnil jsem si svůj muzikantský sen. Vydal jsem si sám CD. Je na něm živý koncert z pražské Hybernie. Hrál se mnou smyčcový kvartet a měl jsem i hosta Vašo Patejdla. Zazpíval si se mnou například písničku Jen blázen žárlí. Na CD najdete notoricky známé hity. Zpívá tam se mnou i dcerka Petruška. Uslyšíte jí v písničce Čekání na Ježíška, která je teď aktuální.

Zpívat s vlastní dcerou, to musí být emotivní, ne?
Je. Petruška se mnou zpívala poprvé na narozeninovém koncertě Rádia BLANÍK. Když jsem jí ohlásil a ona vyšla na jeviště, sevřelo se mi hrdlo. Prolítly mi hlavou okamžiky, kdy se narodila a držel jsem jí v náručí. Uvědomil jsem si, že to nedám. Se sevřeným hrdlem jsem tam prakticky první sloku jenom odříkal. Chytil jsem se až po refrénu. A poznalo to i publikum, protože mi přišla spousta vzkazů, kde lidé psali, že když jsme s dcerou vystoupili, něco se změnilo. Teď už jsme si s Petruškou zvykli vystupovat spolu, ale pořád jsem na ní pyšný.

Vystupujete často. Baví vás to ještě?
Čím dál víc. Měl jsem období, kdy jsem nevystupoval vůbec. Bylo to po revoluci. Pak v roce 1993 jsem se pomalu na pódium vracel. Teď hraju naplno. Velmi mě to nabíjí. Mám velké štěstí v tom, že moje práce je mým koníčkem.



Vás člověk vidí na pódiu vždycky s kytarou, ale ovládáte i nějaký jiný nástroj?
Já jsem studoval na konzervatoři. Nedostal jsem se na kytaru, takže jsem začínal hrát na piano. Ten nástroj je lepší v tom, že si tam noty lépe vybavíte. A teď je fajn, že mohu kontrolovat při hře na klavír malou Petrušku. Ona už hraje sedm let. To, co ona hraje, já už nesvedu, ale zkontrolovat jí umím.

Proč myslíte, že máte pořád takový úspěch?
Pracuji tak, že to není žádný kalkul a lidé to poznají. Až vylezu na pódium v šedesáti a budou se mnou zpívat i mladí lidé, pak to bude ta největší odměna.

Jaký to byl pocit, když jste poprvé slyšel, že někdo u táboráku hraje vaši písničku?
Já jsem ji poprvé slyšel v rádiu. Byl jsem v práci, chodil jsem na sedmou hodinu ranní. První hodinu jsme většinou četli noviny a pili kafe, abychom se vzpamatovali. A najednou se z rádia ozvaly první tóny písničky Až se ti jednou bude zdát. Rozbušilo se mi srdce. Chvíli jsem váhal, jestli to není nějaká písnička od Zagorové. Ale byl to úžasný pocit. Písnička se pak navíc stala populární.

Má Jakub Smolík rád Vánoce?

Neměl je rád. To bylo krátce po vojně. Když se mi narodily děti, došlo mi, o čem to je. K nám chodí Ježíšek, žádný Santa Claus. A s dětmi, pětiletým synkem a dvanáctiletou dcerkou, si to moc užívám.

Vy asi nebudete trávit Vánoce někde v tropech, co?
Ne. Budeme doma. Akorát nám poslední roky chybí sníh, aby to bylo dokonalé. Ale ono nezáleží na tom, kde o Vánocích jste. Mělo by to být hlavně s lidmi, které máte rádi. Já už jsem si prožil situací. Odjel jsem k moři s nějakou slečnou, se kterou jsem se tam týden otravoval a nebylo kam odejít. Pak jsem jel s jinou slečnou na vodu a byly to nádherné chvíle. Je to jen o tom, s kým jste.

Muzikanti mají hodně rádi Silvestr, protože 31. prosince si mohou říct o hodně peněz za vystoupení. Hrajete letos na Silvestra?
Hrával jsem přesně z tohoto důvodu. Teď už nekoncertuji, protože chci být s rodinou. Až do 15. ledna budeme spolu. Odjedeme někam na hory. Sice už nelyžuji, ale užijeme si to.

My dneska soutěžíme o lístky na váš vánoční koncert v pražské Hybernii. Ten se koná ve středu 19. prosince. Máte tam nějakého hosta?
Hostem bude Petr Kolář. Je to můj kamarád. A takových zpěváků, jako je on, moc není. Už měl s námi v Hybernii vystupovat asi před třemi lety, ale v ten den onemocněl. Tak se to snad letos podaří.

Vy ale zpíváte také písničku Hallelujah od Leonarda Cohena, je to tak?
Ano. Ta písnička se mi vždycky strašně líbila, má v sobě náboj. Ale neměl jsem k ní text. Snažil jsem se nějaký napsat, pak i někteří mí kamarádi, ale nikdy to nebylo ono. Pak přišla paní Hanka Sorrosová, což je maminka Lucie Vondráčkové. A přinesla mi text, který mi šel přesně do pusy. Je nádherný.

Text prý ale sklidil také vlnu kritiky.
Jeden kritik napsal, že kdyby pan Cohen věděl, o čem zpívá Smolík, musel by se zbláznit. Ale má to zajímavou dohru. Když žádáte o povolení k vydání písničky, musíte text přeložit do angličtiny a poslat jej ke schválení. Pan Cohen nám napsal, že dlouho nedostal tak krásný text. Tak jsem to poslal panu kritikovi, ale ten už se neozval. Písničku s tímto textem zpívá také Pepa Vojtek a Petr Kolář.

Muzikanti často nemají rádi svoje největší hity. Jak to máte s těmi největšími fláky vy?
Mám je rád. Nedovolil bych si je na koncertě vynechat. Nemůžu přijít s deseti novými písničkami. Když vidím, jak lidi reagují, když zahraju na koncertě Říkej mi táto nebo Až se ti jednou bude zdát, je to velká nostalgie. A já si to užívám.



Můžeme se těšit na nějakou další řadovou desku?
Moje vydavatelství bude v příštím roce vydávat moji kompilaci, protože oslavím kulatiny. Příští rok tedy s řadovou deskou nepočítám.

Máte rád slavný maďarský animovaný seriál rodina Smolíkova?
Jasně. Ten seriál jsem měl vždycky moc rád. U nás na vesnici je spousta Smolíků, i když nejsme všichni příbuzní. Ve Stříbrné Skalici je asi deset rodin, u nás pět. Už jsem navrhoval, aby se to u nás jmenovalo Smolíkov.

Vy jste vášnivý motorkář. Kolikrát už jste spadnul?
To nevím. Bylo to hodněkrát, ale jako kluk. Na nové mašině jezdím opatrně. Na křižovatkách si dávám pozor, aby mi tam někdo nevjel. Je to těžký. Ale je to osud. Pokud se to má stát a mám se někde s někým srazit, pak se tomu člověk nevyhne.

Co pro vás znamená Rádio Blaník?
Rádio BLANÍK je jediné rádio, které hraje české písničky od všech interpretů. Já jsem moc rád, že mezi ně také patřím. Máte široké spektrum posluchačů. BLANÍK poslouchají desetileté děti i babičky. To většina rádií nemá. Rádio by mělo být pro lidi a vy tu pro lidi jste.

Jste rekordmanem našich narozeninových koncertů. Konopiště jste vynechal za těch 19 let pouze dvakrát. Čím jsou pro vás tyto koncerty výjimečné?
Těch patnáct tisíc natěšených lidí, kteří tam přijdou, to je odměna. BLANÍK má to štěstí, že ho má ten nahoře rád a je tam téměř vždycky krásné počasí. Na Konopiště dorazí celé rodiny. A pro mě je to i skvělé v tom, že se tam potkám s lidmi, s kterými se jinak celý rok nevidím.

Děkujeme za návštěvu.


zpět
PLACENÁ INZERCE
O nás:
Rádio     Ti, které slyšíte      Redakce      Kde nás naladíte        Tiskové zprávy       
Kontakty:
Rádio BLANÍK      Studio      Moderátoři      Písničky na přání      Facebook     

Informace o zpracování osobních údajů
© 2019 Rádio BLANÍK – pohodové české rádio, www.radioblanik.cz, všechna práva vyhrazena
kontakt: Rádio BLANÍK, poštovní přihrádka 8, 251 64 Mnichovice
tel. studio: 800 109 109, dopravní linka: 603 11 71 71, recepce: 323 641 990, e-mail: info@radioblanik.cz
Obchodní zastoupení: RADIOHOUSE